{"id":60,"date":"2021-02-15T19:36:22","date_gmt":"2021-02-15T19:36:22","guid":{"rendered":"http:\/\/www.novyzeland.info\/?page_id=60"},"modified":"2021-02-22T22:38:32","modified_gmt":"2021-02-22T21:38:32","slug":"fakta","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/fakta\/","title":{"rendered":"O Nov\u00e9m Z\u00e9landu"},"content":{"rendered":"\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong>Zem\u011bpisn\u00e9 \u00fadaje<\/strong><\/h3>\n\n\n\n<p><strong>Nov\u00fd Z\u00e9land le\u017e\u00ed v&nbsp;ji\u017en\u00edm Pacifiku, 2160 km od Austr\u00e1lie. Let z&nbsp;Lond\u00fdna do Aucklandu trv\u00e1 kolem 24 hodin.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Nov\u00fd Z\u00e9land se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou velk\u00fdch a n\u011bkolika mal\u00fdch p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00edch ostrov\u016f v&nbsp;jihoz\u00e1padn\u00edm Tichomo\u0159\u00ed. Le\u017e\u00ed 1900 km od Austr\u00e1lie. S&nbsp;rozlohou 268&nbsp;680 km\u00b2 je podobn\u011b velik\u00fd jako Velk\u00e1 Brit\u00e1nie nebo Japonsko. V\u00edce jak polovinu povrchu tvo\u0159\u00ed pastviny, jednu \u010dtvrtinu lesy, v&nbsp;men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e pole. Povrch je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kopcovit\u00fd a\u017e hornat\u00fd, zejm\u00e9na na Ji\u017en\u00edm ostrov\u011b. Nejvy\u0161\u0161\u00ed hora je v&nbsp;Ji\u017en\u00edch Alp\u00e1ch Mt. Cook 3764m. Na Severn\u00edm ostrov\u011b je nejvy\u0161\u0161\u00ed hora sopka Mt. Ruapehu 2797m.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>\u010casov\u00fd posun proti \u010dasu v&nbsp;\u010cR je 12 hodin.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong>Podneb\u00ed<\/strong><\/h3>\n\n\n\n<p><strong>Nov\u00fd Z\u00e9land se rozprost\u00edr\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v&nbsp;oblasti m\u00edrn\u00e9ho p\u00e1su, sever m\u00e1 a\u017e subtropick\u00e9 klima. Velmi chladn\u00e9 a drsn\u00e9 je podneb\u00ed na hor\u00e1ch. I v&nbsp;l\u00e9t\u011b je zde v&nbsp;noci nebezpe\u010d\u00ed prochlazen\u00ed. Nejteplej\u0161\u00ed m\u011bs\u00edce jsou prosinec, leden a \u00fanor, nejchladn\u011bj\u0161\u00ed je \u010derven, \u010dervenec a srpen. Zima je m\u00edrn\u00e1, de\u0161tiv\u00e1, v\u011btrn\u00e1, sn\u00edh je jen ve vy\u0161\u0161\u00edch poloh\u00e1ch. Teploty v&nbsp;l\u00e9t\u011b ani na severu nedosahuj\u00ed 30\u00b0 C. Teplotn\u00ed rozd\u00edly mezi zimou a l\u00e9tem jsou mal\u00e9, v&nbsp;pr\u016fm\u011bru 10\u00b0. Chladn\u00fd v\u00edtr od mo\u0159e je t\u00e9m\u011b\u0159 st\u00e1l\u00fd. Po\u010das\u00ed se m\u011bn\u00ed velmi rychle a je dobr\u00e9 m\u00edt v\u011btrovku st\u00e1le po ruce. Vlhkost vzduchu je zejm\u00e9na v&nbsp;zim\u011b vysok\u00e1.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Nejvlh\u010d\u00ed oblast\u00ed je z\u00e1padn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed Ji\u017en\u00edho ostrova. Nejslunn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edstem s&nbsp;2500 hodinami slune\u010dn\u00edho svitu ro\u010dn\u011b je Nelson.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Slunce p\u00e1l\u00ed velmi siln\u011b a dovede rychle sp\u00e1lit nechr\u00e1n\u011bnou poko\u017eku. Je t\u0159eba pou\u017e\u00edvat ochrann\u00e9 kr\u00e9my s&nbsp;faktorem 15+, slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a \u010depici se \u0161t\u00edtkem.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Pro dovolenou jsou nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed m\u011bs\u00edce listopad a\u017e b\u0159ezen.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Pr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty: Auckland leden 16-24\u00b0C, srpen 9-15\u00b0C<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Wellington leden 13-20\u00b0C, srpen 6-12\u00b0C<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Queenstown leden 10-22\u00b0C, srpen 1-10\u00b0C<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Vice informac\u00ed na&nbsp;<a href=\"http:\/\/www.metservice.co.nz\/\">www.metservice.co.nz<\/a><\/strong><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong>Obyvatelstvo<\/strong><\/h3>\n\n\n\n<p><strong>Podle posledn\u00edho stavu&nbsp; je celkov\u00fd po\u010det 4 ,5 mil. Z&nbsp;toho 75% \u017eije na Severn\u00edm ostrov\u011b, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve m\u011bstech.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>V\u011bt\u0161inou jde o potomky p\u0159ist\u011bhovalc\u016f z&nbsp;Britsk\u00fdch ostrov\u016f, v&nbsp;men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e z&nbsp;ostatn\u00edch evropsk\u00fdch a asijsk\u00fdch zem\u00ed. Jsou tu men\u0161iny Holan\u010fan\u016f, N\u011bmc\u016f, Skandin\u00e1vc\u016f, Ital\u016f, \u0158ek\u016f, Jugosl\u00e1vc\u016f. Z&nbsp;Asiat\u016f je zde nejv\u00edce \u010c\u00ed\u0148an\u016f a Ind\u016f. Zejm\u00e9na v&nbsp;oblasti Aucklandu je hodn\u011b Polyn\u00e9san\u016f z&nbsp;okoln\u00edch ostrov\u016f, kter\u00fdm se Nov\u00fd Z\u00e9land sna\u017e\u00ed pom\u00e1hat.Tito ostrovan\u00e9 jsou nejslab\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u00ed vrstvou se v\u0161emi z&nbsp;toho plynouc\u00edmi probl\u00e9my. Novoz\u00e9landsk\u00e1 spole\u010dnost je multikulturn\u00ed a multirasov\u00e1.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<div class=\"wp-block-image\"><figure class=\"alignright size-large is-resized\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/1-1.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-327\" width=\"172\" height=\"137\" srcset=\"https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/1-1.jpg 640w, https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/1-1-300x239.jpg 300w\" sizes=\"(max-width: 172px) 100vw, 172px\" \/><\/figure><\/div>\n\n\n\n<p><strong>Potomci p\u016fvodn\u00edch Maor\u016f, kte\u0159\u00ed zemi os\u00eddlili p\u0159ibli\u017en\u011b p\u0159ed 1000 lety, tvo\u0159\u00ed 13% obyvatelstva. Dnes \u017eij\u00ed zna\u010dn\u011b poevrop\u0161t\u011bl\u00fdm zp\u016fsobem. Mluv\u00ed anglicky, v\u011bt\u0161inou jsou p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky n\u011bkter\u00e9 z&nbsp;k\u0159es\u0165ansk\u00fdch c\u00edrkv\u00ed, obl\u00e9kaj\u00ed se evropsky ( s&nbsp;v\u00fdjimkou folkl\u00f3rn\u00edch p\u0159edstaven\u00ed pro turisty nebo ceremoni\u00ed)<\/strong><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\"><strong>Stru\u010dn\u00e9 d\u011bjiny Nov\u00e9ho Z\u00e9landu<\/strong><\/h3>\n\n\n\n<p><strong>10000 p\u0159.n.l. ostrovy dostaly po odtr\u017een\u00ed od v elk\u00e9ho pevninsk\u00e9ho bloku p\u0159ibli\u017en\u011b sou\u010dasnou podobu<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>8 stol. Pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159ipluli prvn\u00ed Mao\u0159i.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1942 Holandsk\u00fd mo\u0159eplavec Abel Tasman spat\u0159il ostrovy, pojmenoval je Nov\u00fd Z\u00e9land, m\u011bl nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Maory.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1769 Angl. mo\u0159eplavec kapit\u00e1n James Cook s lod\u00ed Endeavour obeplul a zmapoval zemi a n\u00e1rokoval ji pro britskou korunu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<div class=\"wp-block-columns is-layout-flex wp-container-core-columns-layout-1 wp-block-columns-is-layout-flex\">\n<div class=\"wp-block-column is-layout-flow wp-block-column-is-layout-flow\" style=\"flex-basis:50%\">\n<div class=\"wp-block-group\"><div class=\"wp-block-group__inner-container is-layout-flow wp-block-group-is-layout-flow\">\n<figure class=\"wp-block-image\" id=\"attachment_180\"><a href=\"https:\/\/novyzeland.info\/wedos\/wp-content\/uploads\/2011\/03\/socha-Kapitana-J-Cooka.jpg\"><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/novyzeland.info\/wedos\/wp-content\/uploads\/2011\/03\/socha-Kapitana-J-Cooka-150x150.jpg\" alt=\"Socha kapit\u00e1na J. Cooka\" class=\"wp-image-180\" title=\"socha-Kapitana-J-Cooka\"\/><\/a><\/figure>\n<\/div><\/div>\n<\/div>\n\n\n\n<div class=\"wp-block-column is-layout-flow wp-block-column-is-layout-flow\" style=\"flex-basis:50%\">\n<figure class=\"wp-block-image size-large is-resized\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/gisborne-2299987_1920-1024x683.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-151\" width=\"246\" height=\"164\" srcset=\"https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/gisborne-2299987_1920-1024x683.jpg 1024w, https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/gisborne-2299987_1920-300x200.jpg 300w, https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/gisborne-2299987_1920-768x512.jpg 768w, https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/gisborne-2299987_1920-1536x1024.jpg 1536w, https:\/\/www.novyzeland.info\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/gisborne-2299987_1920.jpg 1920w\" sizes=\"(max-width: 246px) 100vw, 246px\" \/><figcaption>Image by <a href=\"https:\/\/pixabay.com\/users\/keyowner-5042102\/?utm_source=link-attribution&amp;utm_medium=referral&amp;utm_campaign=image&amp;utm_content=2299987\">Kyona Mennie<\/a> from <a href=\"https:\/\/pixabay.com\/?utm_source=link-attribution&amp;utm_medium=referral&amp;utm_campaign=image&amp;utm_content=2299987\">Pixabay<\/a><\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n<p><strong>1769 Kr\u00e1tce po Cookovi p\u0159ist\u00e1v\u00e1 na Nov\u00e9m Z\u00e9landu Francouz de Surville a dal\u0161\u00ed mo\u0159eplavci.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1771-1780 Druh\u00e1 cesta kapit\u00e1na Cooka do Pacifiku s n\u00e1v\u0161t\u011bvami Nov\u00e9ho Z\u00e9landu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1773 Kapit\u00e1n Cook dovezl prvn\u00ed ovce merino, kter\u00e9 daly z\u00e1klad nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmu odv\u011btv\u00ed zem\u011bd\u011blstv\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1792 Objevuj\u00ed se prvn\u00ed lovci tule\u0148\u016f a velryb\u00e1\u0159i<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1809 Mao\u0159i sp\u00e1lili lo\u010f Boyd a zmasakrovali pos\u00e1dku<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Kolonistv\u00e9 r\u016fzn\u00e9ho p\u016fvodu zakl\u00e1daji prvn\u00ed osadu Kororareka pozd\u011bji nazvan\u00e1 Russell<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1814 Ze Sydney p\u0159ij\u00ed\u017en\u00ed evengelick\u00fd mision\u00e1\u0159 S. Marsden a \u0161\u00ed\u0159\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1822 Postaven prvn\u00ed kamenn\u00fd d\u016fm v Kerikeri<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1835 N\u00e1v\u0161t\u011bva Charlese Darwina<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1840 Kapit\u00e1n William Hobson zastupuj\u00edc\u00ed britskou kr\u00e1lovnu podepisuje ve Waitangi Smlouvu s maorsk\u00fdmi n\u00e1\u010deln\u00edky<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>kter\u00e1 uz\u00e1ko\u0148uje britskou kolonizaci. 6. \u00fanor je od t\u00e9 doby slaven jako den vzniku Nov\u00e9ho Z\u00e9landu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Vzty\u010den\u00e1 britsk\u00e1 vlajka symbolizuje zalo\u017een\u00ed Aucklandu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Lo\u010f Tory p\u0159iv\u00e1\u017e\u00ed prvn\u00ed velkou skupinu britsk\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f, kte\u0159\u00ed podle pl\u00e1n\u016f E.G: Wakefielda zakl\u00e1daj\u00ed Wellington.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Zalo\u017eena The New Zealand Company.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1844 Maorsk\u00fd n\u00e1\u010deln\u00edk&nbsp; Hone Heke napad\u00e1 koloniz\u00e1tory kolem Wellingtonu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1845 Zalo\u017een Dunedin.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1848 Zalo\u017een Christchurch.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1852 Prvn\u00ed vlastn\u00ed vl\u00e1da.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1860 Objeveno zlato v Otagu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1863 \u010cesky a n\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed p\u0159ist\u011bhovalci z \u010cech zalo\u017eili vesnici Puhoi v Northlandu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1865-1872 Obdob\u00ed v\u00e1lek mezi Maory a koloniz\u00e1tory.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1865 Hlavn\u00edm m\u011bstem se stal Wellington.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1867 Zaveden chov hn\u011bd\u00e9ho pstruha. Objeveno zlato na poloostrov\u011b Coromandel.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1869 Princ Alfred Ernest Albert, syn kr\u00e1lovny Viktorie, je prvn\u00ed kr\u00e1lovskou n\u00e1v\u0161t\u011bvou v zemi.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1879 Zavedeno v\u0161eobecn\u00e9 volebn\u00ed pr\u00e1vo.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1886 Masivn\u00ed v\u00fdbuch sopky Tarawera.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1887 Zalo\u017een prvn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed park Tongariro.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1893 Zavedeno volebn\u00ed pr\u00e1vo pro \u017eeny jako prvn\u00ed na sv\u011bt\u011b.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1898 Prvn\u00ed dovezen\u00e9 auto Benz zah\u00e1jilo motorismus<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Zavedena starobn\u00ed penze.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1899 Dobrovoln\u00edci z Nov\u00e9ho Z\u00e9landu odch\u00e1zej\u00ed do B\u00farsk\u00e9 v\u00e1lky.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1907 Nov\u00fd Z\u00e9land z\u00edsk\u00e1v\u00e1 statut&nbsp; Dominia.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1904 Farm\u00e1\u0159 Richard Pearse poprv\u00e9 vzl\u00e9tl na podom\u00e1cku vyroben\u00e9m letadle.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1915 Novoz\u00e9land\u0161t\u00ed a austral\u0161t\u00ed voj\u00e1ci (ANZAC) po boku Brit\u016f svedli krvavou bitvu v tureck\u00e9m Galipoli.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1931 P\u0159i velk\u00e9m zem\u011bst\u0159esen\u00ed v Napieru a Hastingu zahynulo 256 lid\u00ed.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1939 Novoz\u00e9lan\u010fani vstupuj\u00ed do 2. sv. v\u00e1lky, 10 000 jich padlo, n\u011bkte\u0159\u00ed jsou poh\u0159beni i v Praze na Ol\u0161anech<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1944 Podeps\u00e1n pakt s Austr\u00e1lii.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1945 Nov\u00fd Z\u00e9land je zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem OSN.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1947 Nov\u00fd Z\u00e9land je \u010dlenem Britsk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed n\u00e1rod\u016f.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1951 \u010clenstv\u00ed v paktu ANZUS.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1952 Do z\u00e1mo\u0159\u00ed odesl\u00e1na prvn\u00ed z\u00e1silka komer\u010dn\u011b p\u011bstovan\u00e9ho ovoce kiwi (aktin\u00eddie)<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Zalo\u017een dvoukomorov\u00fd parlament.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1957 Sir Edmund Hillary s \u0160erpou Tenzingem zdol\u00e1vaj\u00ed poprv\u00e9 Mt. Everest.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1959 Otev\u0159eno Velvyslanectv\u00ed \u010cSSR ve Wellingtonu<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1960-1972 Obdob\u00ed ministersk\u00e9ho p\u0159edsedy Sira Keith Holyoka.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1965 Podeps\u00e1na dohoda o voln\u00e9m obchodu s Austr\u00e1lii NAFTA.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1970 Ud\u011blena prvn\u00ed licence na chov vysok\u00e9 zv\u011b\u0159e na farm\u011b.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1973 Zalo\u017een\u00edm EHS kon\u010d\u00ed obdob\u00ed vrcholn\u00e9 prosperity zalo\u017een\u00e9 na v\u00fdvozu zem\u011bd\u011blsk\u00fdch produktu hlavn\u011b&nbsp; do<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>V.Brit\u00e1nie.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1975 Ministersk\u00fdm p\u0159edsedou se stal za N\u00e1rodn\u00ed stranu Sir Robert Muldoon.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1976 John Walker z\u00edsk\u00e1v\u00e1 olympijskou medaili maratonu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1983 Podeps\u00e1na Smlouva o u\u017e\u0161\u00edch ekonomick\u00fdch vztaz\u00edch s Austr\u00e1lii CER.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1984 Labourist\u00e9 v \u010dele s Davidem Lange vyst\u0159\u00eddali vl\u00e1du N\u00e1rodn\u00ed strany.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1984 Zem\u011b prohl\u00e1\u0161ena za bezatomovou z\u00f3nu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1989 Nov\u00fd Z\u00e9land u zrodu asijsko-pacifick\u00e9ho f\u00f3ra pro ekonomickou spolupr\u00e1ci APEC.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1992 Ukon\u010den syst\u00e9m dovozn\u00edch licenc\u00ed.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>1998 Otev\u0159eno supermodern\u00ed muzeum Te Papa ve Wellingtonu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>2003 Novoz\u00e9lan\u010fani prohr\u00e1li v jachta\u0159sk\u00fdch z\u00e1vodech The American Cup.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><strong>Prvn\u00ed vyst\u011bhovalci z \u010cech na Nov\u00e9m Z\u00e9landu<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>O p\u016flnoci 26.\u00fanora 1863 se skupina 83 lid\u00ed z vesnice Stod u Plzn\u011b a okol\u00ed vydala vlakem do Prahy. Tam na audienci u kardin\u00e1la dostali po\u017eehn\u00e1n\u00ed na svou dlouhou a dobrodru\u017enou cestu. Vlakem pokr\u010dovali do Hamburku, pak lod\u00ed do Anglie, kde se nalodili na lo\u010f War Spirit, kter\u00e1 je dopravila do Aucklandu. Odtud se \u0161alupa vzala k \u00fast\u00ed \u0159eky Puhoi asi 80 km severn\u011b od Aucklandu. Zde na n\u011b ji\u017e \u010dekali Mao\u0159i, od kter\u00fdch vl\u00e1da koupila pozemky p\u0159id\u011blovan\u00e9 p\u0159ist\u011bhovalc\u016fm.Na k\u00e1no\u00edch je Mao\u0159i vzali asi 4 m\u00edle proti proudu na malou m\u00fdtinu, kde byly p\u0159ipraveny dva p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky z palmov\u00fdch list\u016f. Psal se 26.\u010derven roku 1983. Lid\u00e9 byli zdrceni. Kolem byla hust\u00e1 bu\u0161. Nem\u011bli pen\u00edze a zpo\u010d\u00e1tku ani mo\u017enost si je vyd\u011blat a neum\u011bli ani anglicky. Za\u010d\u00e1tky byly velmi krut\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p>Podn\u011bt k cest\u011b dal jist\u00fd vyslou\u017eil\u00fd kapit\u00e1n rakousk\u00e9 arm\u00e1dy Martin Krippner, kter\u00fd m\u011bl na Nov\u00e9m Z\u00e9landu p\u0159\u00edbuzn\u00e9. V r\u00e1mci st\u00e1tn\u00ed pomoci p\u0159ist\u011bhovalc\u016fm zajistil pro skupinu p\u016fdu a pom\u00e1hal ji. D\u00e1valo se 40 akr\u016f na dosp\u011blou osobu a 20 akr\u016f na d\u00edt\u011b. O farma\u0159en\u00ed v\u0161ak nem\u011bl potuchy a nev\u011bd\u011bl, \u017ee pozemky v \u00fadol\u00ed \u0159eky Puhoi jsou prakticky bezcenn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p>Na\u0161t\u011bst\u00ed mu\u017ei se skupiny um\u011bli pracovat se d\u0159evem. Bu\u0161 byla jejich nep\u0159\u00edtelem, ale taky je \u017eivila. Postupn\u011b za\u010dali dod\u00e1vat do Aucklandu palivov\u00e9 d\u0159evo, \u0161indele, k\u016fly na ploty a d\u0159ev\u011bn\u00e9 uhl\u00ed. \u017divili se rybami, pt\u00e1ky a t\u00edm, co na\u0161li v bu\u0161i. Krom\u011b d\u0159evorubectv\u00ed si n\u011bkte\u0159\u00ed na\u0161li ob\u017eivu v arm\u00e1d\u011b a \u00fa\u010dastnili se v\u00e1lek britsk\u00fdch jednotek s Maory.<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159es v\u0161echno str\u00e1d\u00e1n\u00ed a t\u011b\u017ek\u00fd \u017eivot v r. 1886 p\u0159ijela z \u010cech dal\u0161\u00ed skupina 33 osob. V r.1873 t\u0159et\u00ed skupina. Byli z tehdej\u0161\u00edho Egerlandu a jejich mate\u0159sk\u00fdm jazykem asi byla v\u00edce n\u011bm\u010dina ne\u017e \u010de\u0161tina. Z Rakouska-Uherska je vyhnala tehdej\u0161\u00ed b\u00edda.<\/p>\n\n\n\n<p>Proto\u017ee vyst\u011bhovalci byli \u0159\u00edm\u0161t\u00ed katol\u00edci postavili si zde kostel Sv. Petra a Pavla. Dokon\u010den byl v r. 1881.<\/p>\n\n\n\n<p>Svou architekturou a interi\u00e9rem se neli\u0161\u00ed od b\u011b\u017en\u00fdch venkovsk\u00fdch kostel\u016f v zemi. Na\u0161ince v\u0161ak p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b pot\u011b\u0161\u00ed replika Pra\u017esk\u00e9ho Jezul\u00e1tka a \u010desk\u00e9 n\u00e1pisy na oknech jako \u201e V\u011bnoval Straka\u201c nebo \u201eV\u011bnoval Schischka\u201c. V\u00edce jmen je tu n\u011bmeck\u00fdch. Olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz Krista se sv. Petrem a sv.Pavlem je kopie obrazu z Litice (nyn\u00ed \u010d\u00e1st Plzn\u011b). P\u0159i vjezdu do vesnice stoj\u00ed Bo\u017e\u00ed muka, jedin\u00e1 na Nov\u00e9m Z\u00e9landu.<\/p>\n\n\n\n<p>Dnes nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed stavbou ve vesnici je Puhoi Pub. Tato m\u00edstn\u00ed hospoda je ur\u010dit\u00fdm muzeem. V\u0161echny st\u011bny jsou zde pokryty fotografiemi, obr\u00e1zky a r\u016fzn\u00fdmi relikviemi z pion\u00fdrsk\u00fdch dob kolonizace. Hospoda je obl\u00edben\u00fdm v\u00fdletn\u00edm m\u00edstem pro Aucklan\u010fany, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed b\u00fdt trochu za v\u011btrem.<\/p>\n\n\n\n<p>V\u00edce pam\u00e1tek na os\u00eddlov\u00e1n\u00ed je v m\u00edstn\u00edm Bohemian Museum, o kter\u00e9 se star\u00e1 Puhoi Historical Society. Na pam\u00e1tku zalo\u017een\u00ed obce ka\u017ed\u00fd rok co nejbl\u00ed\u017ee 26.\u010dervnu po\u0159\u00e1d\u00e1 slavnost s vystoupen\u00edm Puhoi Bohemian Dancers (\u010ce\u0161t\u00ed tane\u010dn\u00edci z Puhoi). Vystupuj\u00ed v kroj\u00edch sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed domoviny.<\/p>\n\n\n\n<p>Puhoi dr\u017e\u00ed i jeden rekord. O \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 vesnici na Nov\u00e9m Z\u00e9landu nebylo naps\u00e1no tolik knih.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Zem\u011bpisn\u00e9 \u00fadaje Nov\u00fd Z\u00e9land le\u017e\u00ed v&nbsp;ji\u017en\u00edm Pacifiku, 2160 km od Austr\u00e1lie. Let z&nbsp;Lond\u00fdna do Aucklandu trv\u00e1 kolem 24 hodin. Nov\u00fd Z\u00e9land se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou velk\u00fdch a n\u011bkolika mal\u00fdch p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00edch ostrov\u016f v&nbsp;jihoz\u00e1padn\u00edm Tichomo\u0159\u00ed. Le\u017e\u00ed 1900 km od Austr\u00e1lie. S&nbsp;rozlohou 268&nbsp;680 km\u00b2 je podobn\u011b velik\u00fd jako Velk\u00e1 Brit\u00e1nie nebo Japonsko. V\u00edce jak polovinu povrchu tvo\u0159\u00ed pastviny, &hellip; <\/p>\n<p class=\"link-more\"><a href=\"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/fakta\/\" class=\"more-link\">Pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed<span class=\"screen-reader-text\"> &#8220;O Nov\u00e9m Z\u00e9landu&#8221;<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/60"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=60"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/60\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":328,"href":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/60\/revisions\/328"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.novyzeland.info\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=60"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}